Obec Koněšín

Vojenský histrrický ústav Praha

Reiser Simulation and Training GmbH


Propagují nás:
Museum.cz

Rekonstrukci tohoto unikátního proudového dopravního letounu, jsme započali koncem roku 2006. Nejdříve však něco k jeho historii.

1957 – 1973
Tupolevův Tu-104A poznávací značky OK-LDA byl prvním proudovým typem používaným u ČSA. Stali jsme se tak druhým státem na světě, který zařadil proudová dopravní letadla na své pravidelné linky. První jednání o dodávce letadel Tu-104A vedli za ČSA počátkem roku 1957 tehdejší generální ředitel  Josef Procházka a technický ředitel Jaroslav Kvaček.

Letoun měl klást na létající i technický personál  zcela nové požadavky. Pro létající personál to znamenalo: jiné letové vlastnosti, zcela nové přístrojové  vybavení a trojnásobnou rychlost oproti do té doby používaným Dakotám a Il-12. Pro technický personál  pak proudovými motory a přetlakovou kabinou.

Školení letových osádek začalo v červnu 1957, kdy do  Moskvy odjela pětinásobná osádka ve složení: 10 pilotů a 1 instruktor, 5 navigátorů a 1 instruktor a  1 telegrafista. Ten pak doma zaškoloval ostatní. Po teoretických zkouškách se osádky přesunuly do  Sverdlovska na praktický výcvik. Ten se dělil na dvě části elementární a pokračovací. Elementární  začínal seznamovacím letem do prostoru. Cvičili se různé režimy letů, zatáčky o různém náklonu, lety na  jeden motor, nahazování motoru za letu a konečně okruhy. Po 8 okruzích šli piloti na první sólo. Nálet  činil 25-30 hodin. Druzí piloti měli o něco méně. Po tomto výcviku byly osádky znovu v Moskvě přezkoušeny instruktory ,,glavnovo upravlenija“. V druhé fázi výcviku odlétali posádky 50-55 hodin na  linkách Aeroflotu.

Technický personál prvních pět týdnu sbíral zkušenosti ve výrobním leteckém závodě  v Omsku a potom další čtyři týdny ve školícím středisku Aeroflotu na vnukovském letišti v Moskvě. Od  26. října do 1. listopadu 1957 už přebírali na půdě výrobního závodu v Omsku náčelník oddělení technické  kontroly Josef Lehký, generální ředitel ČSA Procházka, navigátor Šobr, palubní technik Drda a kapitán Jáno  Lupták první „tůčko“ OK-LDA výr.č. 76600503. Dne 1. listopadu předvedlo budoucí letadlo ČSA téměř  dvouhodinový předávací zkušební let nad Omskem a téhož dne navečer přelétlo do Moskvy. Den nato,  v 15:00 hodin, očekávaný Tupolev přistál na Ruzyni, jako první tryskové letadlo ČSA. Jediné, které si podnik  vyzvedl přímo ve výrobním závodě. Jeho první cesta vedla do Moskvy. Start v 08:10 hodin. Kapitán letounu  Jáno Lupták se svojí posádkou bezpečně dopravili první cestující na letiště Vnukovo. Cesta trvala 2 hodiny  a 12 minut. Jeho další cesty vedly do Atén, Káhiry, Bruselu, Paříže, Londýna, Djakarty……

Při ověřovacím letu do Atén v lednu 1958 byl „LDA“ od hranic doprovázen až na letiště stíhacím F-84 z  americké vojenské základny. Přece jen se jednalo o přestavbu bombardéru Tu-16. Tento doprovod byl,  ale spíše symbolický, protože „ Tůčko“ ČSA mělo v horizontálním letu až do verze F-84 E větší max. rychlost.

LDA byl upraven pro 75 cestujících a byl vybaven moderním radionavigačním zařízením, které zahrnovalo mj.  i palubní radiolokátor, tehdy nejprogresívnější přístroj. Pro lety na delší tratě se první úpravou uskutečněnou u  ČSA stala zástavba dvacetipětikanálové VKV stanice vyvinuté Ing. Smetanou. . V 60. letech doznala také barevná úprava změny. Modrou barvu vystřídala červená. Při příležitosti  větších revizních prohlídek pak došlo k úpravám interiéru letňanskou Avií. Změny se týkaly elektroinstalací kabin a  palubního vybavení. Také po zkušenostech z ověřovacího letu Praha Káhira Bombaj Rangún Singapur  Jakarta, kdy osádka i celá výprava byla propocena po každém vzletu, se ukázala nezbytnou úprava klimatizace.  Návrh, realizace a odzkoušení tohoto zlepšení se podařilo uskutečnit během 14 dnů. Poslední velkou úpravou,  iniciovanou Jaroslavem Kvačkem, byla přestavba kabiny cestujících na moderní interiér podle návrhu arch. Filsaka.

V roce 1971 ještě došlo k výměně podvozku. Nutno podotknout, že ČSA mělo kromě OK-LDA, ještě 5  dalších Tu-104A. 3.12.1957 přibyl OK-LDB výr.č. 76600601, 30.12.1957 OK-LDC výr.č. 76600602, 7. ledna 1960

OK-NDD výr.č. 96601803, 12.3.1962 OK-MDE výr.č.86601202 a jako poslední přibylo 25.února 1963

OK-NDF výr.č.9350801. Každý letoun nesl název nějakého města. OK-LDA (Praha), OK-LDB (Bratislava), OK-LDC (Brno),

OK-NDD (Plzeň), OK-MDE (Ostrava), OK-NDF (Č.Budějovice). .

Tři stroje se nevyhnuly ani haváriím. 16.června 1963 vinou pozemního personálu na letišti v Bombaji shořel  při plnění paliva OK-LDB. Nikdo nebyl zraněn. 1. června 1970 havarovalo při pokusu o přistání v Tripoli  OK-NDD, přičemž zahynula celá osádka a cestující. O tři roky později, 28.8.1973 vyjel po přistání na nikosijském  letišti z dráhy OK-MDE, byl vážně poškozen a zrušen. Nehoda se obešla bez ztrát na životech. .  Tou dobou již životnost oblíbených „tůček“ pomalu končila. Přišel den 6.září 1973, kdy vzlétl ke svému poslednímu  letu s cestujícími na palubě první Tu-104A OK-LDA, pilotovaný kapitánem Z.Sedláčkem, jako linka OK 888/889  Praha Kyjev Praha. .

Za dobu provozu se na OK-LDA vystřídaly desítky letových osádek (J.Kostrej, F.Jalovec, V.Urban, K.Dusík, J.Lupták,  A.Drda, Z.Kout, Dzurek, Rozboril, Křupka, Rabčan a další) a tisíce techniků. Sloužil totiž i jako školící letoun.

Poslední start uskutečnil 14.září 1973. Trasa: Ruzyně Kbely. Tehdy do jeho kabiny usedla osádka v tomto složení:
kapitán J.Kostrej, pilot F.Jalovec, navigátor V.Urban a palubní technik K.Dusík. Let proběhl za čestného doprovodu dvou L-39 v průměrné výšce 450-500 metrů. Trval jen několik minut. S Tupolevem letěli na palubě i tři cestující, kteří jej  kdysi v roce 1957 přivezli do Prahy poprvé. J.Lupták, J.Lehký a A.Drda . .  V okamžiku, kdy OK-LDA naposledy vypnul motory, se uzavřela historie prvního Tu-104A, který na konci padesátých  let přenesl naše civilní letectví do éry proudového věku. .

Za celou svou šestnáctiletou službu OK-LDA nalétal 20 128 hodin a 53 minut a uskutečnil 11 140 přistání. Palubou mu  prošlo kolem osmi set tisíc cestujících. Před více než třiceti lety se stal prvním exponátem, který se do muzea dostavil  „ po vlastní ose“. Dnes je ve kbelském muzeu vystaven, aby tuto éru všem návštěvníkům připomínal.

Opravu jsme pro Vojenský historický ústav Praha prováděli barvami firmy Chemolak Trade, spol. s.r.o.
Zvláštní poděkování za podporu při opravě letounu patří společnosti Aeroflot.

Tu-104 u ČSA
Ve službách Československých aerolinií bylo nasazeno celkem 6 strojů Tupolev Tu-104A, dva z nich byly zničeny při nehodách (bez obětí), jeden při katastrofě (13 obětí), zbývající tři jsou dosud existující ke spatření na území ČR.

Technické údaje:

  • Rozpětí: 34,54 m
  • Délka: 38,85 m
  • Výška: 11,9 m
  • Plocha křídel: 169,7 m2
  • Průměr trupu max.: 3,5 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 40 400 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 72 500 kg
  • Objem palivových nádrží: 30 000 l
  • Délka rozjezdu: 1 775 m
  • Délka dojezdu (bez brzdících padáků): 1 060 m
  • Cestovní rychlost: 800 – 900 km/h
  • Maximální rychlost: 995 km/h
  • Cestovní výška: 10-12 km
  • Maximální dolet: 3 800 km

1 komentář u Tupolev Tu-104A (OK-LDA)

  • František Kučera napsal:

    Velmi pěkně zpracovaný text o historii legendárního letounu. Bohužel autor pozapomněl na pravidla českého pravopisu a dopustil se několika hrubek, které celý článek kazí. Jistě by bylo zajímavé napsat i historii restaurování tohoto letadla i s odkazem na to kde je k vidění.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *